PVD - Sokol H. Počernice A2:3 (21, -22, 23, -19, -4)

V sestavě proti Hočo Počo se jen řešilo, kdo půjde jako druhý k Sůšovi na blok. Vzal to na sebe Vítek, Marcin tak šel na účko, smeč Helvi a Soda, náhra Lesík. Hočo Počo mi hodně připomíná sestavu Kyjí v halové soutěži. Naše sestava se od haly trochu lišila. Bez zapisovatele a rozcvičení jsme nezačali špatně, vedli jsme tu o víc, tu o míň, hlavně díky bodům z podání jsme i přes občasné minely první set celkem v klidu vyhráli. V druhém se minel na naší straně nakupilo více, soupeř začal lépe přihrávat a v koncovce nás předběhl. Třetí set byl vyrovnaný, nám se dařilo skládat a nedařilo se nám překvapivě čapat v poli hráče č.4 (šedivé libero na smeči), v koncovce jsme měli trochu štěstí a bod byl doma. Ve čtvrtém se přestalo tolik dařit Helvimu, který nás do té doby smečařky táhl, prý únava. A my ostatní jsme mu moc nepomohli. Do tiebreaku jsme promíchali sestavu. Do původního nápadu Vítek na účko a Marcin na blok jsme ještě prohodili postavení Sůši s Marcinem, což se neukázalo jako dobrý nápad a zmatek zavládl v našich řadách. Strany se točily za stavu asi 8:2 pro soupeře a my se totálně sesypali. Když pak do toho tradičně nepřesný rozhodčí pískl náš neexistující dotyk sítě a vzápětí nepískl dvojdotek soupeře (prý hrát balón celý na své polovině pod úrovní pásky je stále blok...) tak některým z nás trochu vytekly nervy, ale na výsledek už to nemělo žádný vliv, spíš jen pobavilo diváky....

Vzhledem k tomu, že postoupit nechceme, sestup je snad blbost, tak vlastně ideálních 5 setů pro zážitek se sportu samotného :)