Sokol Hostivař - Sokol Michle 3:1 (-22,18,17,18)

Čekalo nás odvetné domácí utkání proti týmu z úplného spodku tabulky Sokolu Michle. U nich z hali jsme si odnesli poměrně jistě 3 body, byť jsme museli hrát trpělivě, protože v poli hodně čapali a díky jejich vysokému stropu se jim dařilo nám míč vrátit pře síť. Tuto výhodu však u nás v hale ztratili a dalo se přepokládat, že bychom je mohli smáznout rychle a stihnout si ještě objednat utopence ve Stereu. 

Sešli jsem se v sestavě: Balík (S), Helvi (S), Fíďa (B), Lešek (U), Lesík (N) a Vítek (BLOK). Nesešli jsem se v sestavě, kdy by byli všichni hráči zaujímali své tradiční posty. Vítek však jako zkušený matador se chopil své role s přehledem a přizpůsovil svou rozvičku svému postu. 

Našemu utkání předcházela ještě drobná patálie (píčovina) na straně našeho soupeře. Jeden z jejich hráčů jel do naší staré na Třebešíně. Stihl se vrátit snad těsně před začátkem zápasu nebo v průběhu prvního setu. A to nebyla poslední věc, která se udála našemu soupeři na naší domácí půdě. Dozvíte se na konci zápisu.

Utkání nezačalo příliš valně. Vypadával nám příjem a nebyli jsme schopni složit balón. Hodně servisů jsme vyhodili do autu nebo ani nepřeletěli pásku. Soupeř dobře blokoval a jejich smečaři skládali většinou hned napoprvé. To nás zaskočilo nebyli jsme schopni adekvátně odpovědět.

Druhý set začal špatně. Dostali jsme eso nebo jsme nesložili a soupeř nám to vrátil na hlavu. Začátek byl 4:0. Nakonec jsme to dohnali. Zlepšili jsme servis, který často končil esem, protože soupeř nebyl schopen příjmu. Každý hráč plnil to, co měl a podle toto to také vypadalo. Set jsme vyhráli a náš nastolený standard jsme si udrděli i do dalších setů

Třetí a čtvrtý set byly poté prakticky stejné. Měli jsem dlouhou šňůru podání, která dělala soupeři problém a tím jsme si nahnali hodně bodů. Samozřejmě jsme měli momenty, kdy se nám nepovedlo to otočit napoprvé nebo jsme se zasekli v jednom postavení na 2-3 míče, ale u nás to není nic neobvyklého. Díky náskoku jsme dotáhli oba sety poměrně suše d ovítězného konce. 

Skončili jsme v čase tréninku, takže jsme nemuseli nic řešit s vrátným. Po zápase jsme šli vše podrobně probrat do hospody, když tu náhle zazvoní telefon Vítkovi. Volá Jirka, který mu oznamuje, že jeden z hráčů Michle zůstal zavřený v hale. Tento telefonát proběhl ještě před 22:00, kdy hala má být oficiálně otevřená. Došlo k pochybení vrátného, který asi nešel zkontrolovat šatny, jestli tam ještě nikdo nezůstal. Jak k tomu došlo? Nemám tušení, v řádu tělocvičny je přece jasně napsáno, že vrátný má zkontrolovat celý objekt ve 21:45. A pravidla se přeci mají dodržovat! Já to nechápu. Tato událost měla však šťastný konec a paní správcová vysvobodila nebohého hráče z útrob naší haly.

Balík