Košíře A - PVZ 1:3

Ve čtvrtek 14/11 jsme nastoupily proti Košířům na jejich domácí půdě, no a již tradičně jsme vyhrály. Sestavu jsme také celkem tradičně zachovaly. Na náhře Hany, na bloku Elis s Terkou, na smeči Kali se Zuzkou, na účku Janča Urbánků a na liberu Marky, protože, jak všichni víme, Petra „má ty zuby“. Občas jsme se v poli mihly já nebo Síma, buď když jsme hodně vyhrávaly nebo jsme měly výpadek na příjmu a potřebovalo to změnu.
Oproti loňskému (nebo předloňskému?) roku to nad Košířema byla suverénní hra. To, že soupeřky umí ječet, jak když je na nože berou a stále se hádají s rozhodčím, neboť ty fosílie ještě nepochopily nové pravidlo, že dotyk sítě už není ztráta, jim bylo úplně k ničemu. První set si snad ještě ani nestačily všimnout, že jsou na hřišti. Sice měly vysoké (relativně kompaktní bloky), vcelku ostré smeče, podání bez chyby, ale holt to jsou už starší dámy a na naší hru nestačily. My jsme nekazily a hrály si to, co umíme – tzn. dobrý příjem a práce v poli (Zuzka, Kali, Marky, Janča neměly problém), nahrávky pěkně rozhozené po celém saku, no a holky na smeči si s tím vždy hezky poradily, ať už zalívkou přes vysoké bloky nebo dobře mířenou ránou z výšky. Především Zuzka a Kali na smeči perlily. Myslím, že od nich tam soupeřům spadlo snad všechno. Nesmím zapomenout ani na drsná podání od Hany, která nám nejenom v prvním setu zajistila slušný náskok.
Druhý set se nesl v dosti podobném duchu. Jen snad ten třetí jsme trochu zaváhaly, zvláště poté, co jim do pole nově nastoupila další vysoká hráčka. Asi i holky už se viděly na pivu, takže jsme vyházely dost příjmů, celkově než se položilo, tak to trvalo půl roku a ani podání nebylo tak přesvědčivé jako před tím.
Nicméně čtvrtý set nám to došlo, takže se do toho holky vrhly po hlavě a soupeře nešetřily. Jak už jsem avizovala, zvlášť Kali na smeči byla nelítostná.
Tak holky, přeju nám, ať se nám takto daří i nadále. Zapíjet úspěch je vždy mnohem zábavnější než chlastat na žal. Sportu zdar.