Modřany B - PVD - 2:3 (16, -21, -20, 20, -8)

Po Jeanově motivační připomínce, jsem si našel těch "15min" před aspoň trošku důležitýma aktivitama, tak si to prosím každý aspoň 3x přečtěte, aby...

Nicméně jsem aspoň "vyhrál" zapsání nejdůležitějšího zápasu sezóny.

Hrát za Modřany je stigma, nicméně týmy Modřan z halové soutěže jsou proti svým starším kolegům z antuky banda hodných milých přátelských kluků, a to i přesto, že řezník už jen otáčí body a radí z lavičky. Navíc Modřany doma jsou ještě víc "modré" než venku.

Ano, je to osobní, nejvíc osobně to od loňska ovšem bere Sůša a dával to celý zápas hlasitě najevo, ten slušný kluk.

Pokud jde o sport, tak nás na jejich domovské scéně vždycky trápí, občas i porazí a to i přesto, že část týmu volejbal ani neumí a hrajou to vždy v nějaké omezené skupině (tentokrát ve 3, 3+1). Nejhorší je, že ten "nejmodřejší" je jejich druhým nejlepším hráčem, takže to ještě přidává jiskru do otevřeného ohně ve větrné bouři!

V prvním setu jsme opět špatně přihrávali a prohráli jsme set v první polovině, kdy jsme dostali řadu přímých bodů - na tento úkor nastoupil Helvi, aby přihrávku zvedl, což se podařilo (halvně do dalších setů), ale na zvrácení toho prvního to již nestačilo. Druhý a třetí set jsme byli o chlup lepší, ale nijak výrazně, když si přihráli, tak složili (jeden z těch hrajících hráčů), dobře bránili naše ne vždy úplně razantní útoky, chyby byly na obou stranách, jak to odpovídá antukové soutěži. My měli na hřišti nejmladší možnou sestavu s otcem Chrobákem a myslím si, že v hale by to nebylo vyrovnané a mladící by jasně dominovali, ale antuka je trošku jiný sport a pánové z Modřan to umí využít. Což předvedli ve 4 setu, kdy využili každnou naší nepřesnost, chybu a skládali "ošklivé" balóny.

Pomalu se stmívalo a do tiebreaku se již šlo zančně za šera (ale ne jak vloni na Albertově) a to zas hrálo do karet nám mladíkům, protože Modřany objektivně nic neviděli a přestali klást odpor.

Lesík